Info Reality - Energetické štítky budí smíšené reakce

Novela zákona, která zavádí označování budov energetickými štítky a pravidla pro postupné zvyšování energetických standardů budov, vyvolala na realitním a stavebním trhu smíšené reakce.

ČTK zjistila, že firmy pohybující se kolem energeticky úsporného stavění změny vítají, naopak některé developerské společnosti stojí na straně prezidenta Václava Klause, který návrh vetoval. Sněmovna však jeho veto přehlasovala. Nové povinnosti vyplývají ze směrnic EU. Hlasování poslanců přivítala iniciativa Šance pro budovy, která sdružuje 180 firem z oblasti energeticky šetrného stavebnictví. Koordinátor iniciativy Petr Holub uvedl: "Stavební sektor zaměstnává zhruba 260.000 lidí a má nejlepší prorůstový potenciál pro českou ekonomiku. Sněmovna ho přehlasováním prezidentského veta zachránila před nejistotou."

Prezident Klaus novelu zákona o hospodaření energií vetoval, protože podle něj ukládá na základě nejasné terminologie řadu zákonem vynutitelných povinností. Na jeho stranu se přiklonil i generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec. "Novela zákona se úplně míjí účinkem. Konkrétní energetické náklady konkrétního bytu či domu s přesností řekněme na stokoruny totiž z žádného energetického štítku stejně nevyčtete, na to budete stále potřebovat skutečné faktury za spotřebované energie," soudí šéf Ekospolu.

Jednoznačně se za novou normu postavila stavební společnost Skanska. Výkonný ředitel realitní sítě RE/MAX Hanuš Němeček si však myslí, že alespoň na začátku můžou štítky vyvolat mezi lidmi zmatek, protože jediné, co je u případné koupě nemovitosti zajímá, je informace, kolik budou měsíčně za energie platit.
Současně ale nevylučuje, že zavedení štítků zvýší prodejnost nemovitosti s lepším hodnocením.

Advokát společnosti Ambruz & Dark/Deloitte Legal Martin Bohuslav uvedl, že novela v každém případě znamená pro tuzemský realitní trh zásadní změnu. Totéž si myslí i odborník na inspekce nemovitostí Ctibor Hůlka z projektu Nemopas společnosti Dekprojekt. "Novelizací zákona vznikne na trhu naráz poptávka po 30.000 až 40.000 průkazech ročně, přičemž v současné době dosahuje asi 8000 až 12.000 ročně," sdělil ČTK. Podle Hůlky se proto může krátkodobě zvýšit cena průkazů až na dvojnásobek. Nyní za energetický průkaz lidé zaplatí kolem 3000 až 6000 korun. "Pak pravděpodobně v důsledku zvýšení počtu znalců, kteří budou energetické posouzení nabízet, se cena opět sníží," dodal expert.

Iniciativa Šance pro budovy považuje za klíčové, jak se k celé věci postaví státní správa. "Ministerstvo průmyslu si musí pohlídat, že Státní energetická inspekce bude mít dostatečnou kapacitu a propracovanou metodiku hodnocení průkazů. Byla by škoda, kdyby potřebnou věc zbrzdila nekvalitní práce státní správy," řekl Holub.

Autor: Redakce Pozemky CZ
Zdroj: ČTK