Info Reality - Krize končí, ukazují čísla z ekonomiky

Dobré zprávy o oživení české ekonomiky završil páteční odhad Českého statistického úřadu, podle něhož hrubý domácí produkt (HDP) v prvním čtvrtletí meziročně rostl o 3,9 procenta. A Úřad práce ČR v minulém týdnu oznámil, že počet volných pracovních míst je nejvyšší od prosince 2008 – téměř 84 tisíc. Jak tato čísla pocítí běžný člověk? Zjednodušeně řečeno třeba tak, že rostoucí ekonomika vytváří více pracovních míst – klesá tedy hrozba dalšího propouštění, a naopak roste šance na zvýšení mzdy, protože firmám se daří a „zásoba“ schopných zaměstnanců ubývá.

V roce 2014 rostl hrubý domácí produkt meziročně o dvě procenta, mzdy stouply nominálně o 2,4 procenta a reálně (po odečtení inflace) o dvě procenta. To se mimo jiné projevilo i v růstu maloobchodních tržeb. Výraznější zvýšení výplat však teprve přijde, věří experti. "Očekáváme, že růst nominálních mezd letos zrychlí na 2,5 až tři procenta, příští rok by měl přesáhnout čtyři procenta,“ říká hlavní ekonom ING Bank v Česku Jakub Seidler. Také ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda čeká výraznější růst mezd až v roce 2016, kdy míra nezaměstnanosti klesne pod šest procent. „Růst mezd pak přesáhne tři procenta v nominálním vyjádření, a to nejspíše poměrně citelně," odhaduje.

Česká národní banka (ČNB) ve své květnové Zprávě o inflaci předpokládá, že letos průměrná měsíční mzda vzroste o 2,5 procenta a v příštím roce o 3,9 procenta. Údaje o skutečném růstu za letošní první čtvrtletí ještě nejsou k dispozici, Český statistický úřad je zveřejní až na začátku června. Například společnost Škoda Auto nicméně od dubna zvýšila tarifní mzdy o 3,5 procenta, v automobilce Hyundai si od března lidé polepšili nejméně o 3,3 procenta. Podle ekonoma Petra Zahradníka, poradce prezidenta Hospodářské komory, je pro letošní rok v pořádku růst nejvýše o tři procenta. „Během krize se Česká republika chovala mzdově velmi zodpovědně a nyní si může dovolit mzdový nárůst odpovídající její výkonnosti,“ říká. Tříprocentní růst předpokládá i analytička Helena Horská z Raiffeisenbank. Odboráři pochopitelně chtěli víc – Českomoravská konfederace odborových svazů letos svým členům doporučila požadovat růst mezd o pět procent.

Nárůst mezd očekává i společnost LMC, provozující například pracovní portál Jobs.cz. V současné době firmy, které na tomto webu inzerují, nabízejí průměrnou nástupní mzdu 33 tisíc korun. „Do konce roku se tato částka zvýší o pět až deset procent,“ předpokládá analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský. "Firmy zatím v náboru nestihly zareagovat a nástupní mzdy v prvním čtvrtletí ještě nerostly, ale velmi záhy porostou celkem rychle," říká. Přetahovaná o zajímavé zaměstnance se podle něj zostřuje a firmy, které nezačnou i současným pracovníkům mzdy zvyšovat, riskují, že jim tito lidé odejdou jinam.

Šanci podle Dombrovského mají jednak technici, například strojaři, technologové či programátoři, ale také špičkoví marketéři nebo odborníci na péči o zákazníky na manažerské úrovni. "Tedy lidé, kteří mají vhodnou kvalifikaci i takzvané soft skills a zároveň jim nechybí zkušenosti," dodává. Kromě toho je podle něj stále výrazný nedostatek řidičů či manažerů logistiky. "U některých profesí souboj o zaměstnance již probíhá, jak ukazuje poměr mezi volnými pracovními příležitostmi a registrovanými na úřadech práce," uvádí analytik GE Money Bank Filip Fyrbach. Firmy se podle něj budou v dalších měsících stále více dělit o své úspěchy i se zaměstnanci, kteří si tak přilepší.

"Průmysl je číslo jedna. Tam velmi pravděpodobně porostou mzdy nejrychleji. Jde hlavně o strojírenství. Není to jen samotná výroba aut, ale i další podniky z oboru,“ uvádí analytik společnosti Home Credit Michal Kozub. Ve službách zřejmě nebude růst mezd tak jednoznačný. "Tam ještě nepanuje tak optimistická nálada jako v jiných segmentech," dodává Kozub. „Zaměstnavatelé měli v dubnu největší zájem o řidiče nákladních automobilů, autobusů a tramvají, pomocné pracovníky ve výrobě, kováře a nástrojáře, kamnáře, montážní dělníky či pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy,“ říká mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Dále hledali stavební dělníky a techniky, skladníky, dlaždiče, potrubáře, pracovníky v administrativě, ve zdravotnictví i sociální oblasti, prodavače, číšníky, servírky, kuchaře, šičky, obchodní zástupce, operátory call center, uklízeče veřejných prostranství i budov, pomocné pracovníky v zemědělství nebo pracovníky v IT. Zaměstnavatelé dávají přednost proškoleným specialistům s praxí. „Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se firmy nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované a vhodné zaměstnance,“ dodává Beránková.

Menší růst mezd čeká podle Kovandy například stavebnictví, které je stále "nemocným mužem" české ekonomiky. "Celé odvětví je svým výkonem stále o více než čtvrtinu níže než v předkrizovém roce 2008, což se samozřejmě odráží v příslušné úrovni zaměstnanosti, tvorbě nových pracovních pozic, a tedy i mzdového vývoje," vysvětluje.
Přestože se v některých odvětvích zvýší mzdy výrazněji, lépe se podle ekonomů budou mít skoro všichni. Díky nízké inflaci totiž už více než rok rostou výdělky rychleji než ceny zboží a služeb. Kupní síla se tedy zvyšuje a spotřebitelé si toho mohou pořídit z výplaty stále více. Relativní zlevňování potrvá podle expertů i dál. "Za posledních více než deset let tomu tak bylo vždy - až na roky 2012 a 2013," připomíná Seidler. Pokud mzdy rostou pomaleji než ceny, šlo podle něj o anomálii.

"Nepředpokládám, že by ještě v tomto desetiletí, tedy do roku 2020, převýšil v jakémkoli roce růst inflace míru růstu nominálních mezd," doplňuje Kovanda. Návrat k předkrizové úrovni růstu mezd ale podle Kovandy zatím čekat nelze. Pro orientaci: například v roce 2007 rostla průměrná mzda podle Českého statistického úřadu nominálně o 7,3 procenta a reálně – po odečtení inflace – o 4,4 procenta. Ani fakt, že růst české ekonomiky nyní patří k nejsilnějším v Evropě, ale lidé nepoznají na posilnění kurzu koruny vůči euru. Rada České národní banky totiž přinejmenším do poloviny roku 2016 trvá na svém „závazku“ držet kurz nad 27 korunami za euro – pokud by koruna posilovala, je připravena opět intervenovat.

„Bohužel neočekávám, že by Rada ČNB přehodnotila svůj slib ohledně intervenčního režimu,“ říká i bývalá členka bankovní rady Eva Zamrazilová, nyní hlavní ekonomka České bankovní asociace. „Netroufám si hodnotit, kolikrát bude muset ČNB intervenovat, ale proti posilování má naprosto mocné nástroje a je skutečně schopná závazek udržet tak, jak ho slíbila,“ dodává.

Autor: Redakce Pozemky CZ
Zdroj: aktualne.cz