Info Reality - MMR: Reakce na článek „Dražeb domů přibývá“

Lidové noviny 25.8.2012 uveřejnily v rubrice Peníze & Byznys, na straně č. 15 článek, ve kterém se vyskytují nepřesnosti, které je třeba uvést na pravou míru...

1. Vysvětlení několika pojmů úvodem:

V České republice se provádějí veřejné dražby podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále ZVD), dražby podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále OSŘ) a aukce neupravené žádným speciálním právním předpisem.
U veřejných dražeb nelze konat elektronickou dražbu – ZVD toto neumožňuje. U dražeb podle OSŘ lze konat i elektronickou dražbu. Aukce lze provádět i elektronicky.
U veřejných dražeb dle ZVD a dražeb dle OSŘ dochází k přechodu vlastnictví (nabývací titul vyhotovuje a podepisuje dražebník, na katastru nemovitostí se jedná o záznam, vydražitel se stává vlastníkem na základě jiné právní skutečnosti – udělení příklepu, jeho zápis na příslušný list vlastnictví má pouze evidenční charakter).
U aukcí dochází k převodu vlastnictví (nabývací titul – kupní smlouvu podepisují prodávající a kupující, na katastru nemovitostí se jedná o vklad, kupující se stává vlastníkem na základě podaného návrhu na vklad do katastru nemovitostí a schváleného vkladového řízení).

2. K jednotlivým mylným informacím:
Věta: „Pro online dražby platí stejné podmínky, jako pro veřejné dražby s fyzickou účastí.“ není pravdivá, protože veřejné dražby nelze provádět online a jsou upraveny jiným právním předpisem. Proces veřejných dražeb dle ZVD a dražeb dle OSŘ je odlišný.
Dále „Spekulantů ráj Zájemci však na zaplacení celé ceny musí mít dostatečnou hotovost. Fyzickým osobám bych koupi nemovitostí ve veřejných dražbách jednoznačně nedoporučil. Je totiž důležité, aby se uměli v prostředí veřejných aukcí pohybovat, což zpravidla neumějí. Často se na veřejných dražbách objevují spekulanti, kteří uměle vytahují cenu nahoru, a fyzickým osobám se pak takový nákup nevyplatí,“ tvrdí Jonáš.“ - V uvedeném odstavci se nevhodně směšují pojmy dražba, veřejná dražba a aukce. Jelikož to nejsou totožné pojmy (viz výše), obsah nedává smysl, neboť není zřejmé, zda se jedná o dražbu, veřejnou dražbu či aukci.
„Exekutor, nebo dražitel?“ - Zde měla autorka zřejmě na mysli dražebníka (tedy osobu, která dražbu organizuje), nikoliv účastníka dražby.
„Nemovitosti nedraží jen exekutoři, ale i další věřitelé – nejčastěji banky, které potřebují zpeněžit nemovitosti ze zástav, když klient nesplácí hypotéku.“ - Nemovitosti draží pouze dražebníci, nikoliv věřitelé (banky). Ti jsou u nedobrovolných dražeb v pozici navrhovatele dražby.
„Rozdíl je daný hlavně vysokou odměnou pro exekutora, která je stanovená zákonem a činí 15 procent vymáhané částky v případě nemovitosti. U nedobrovolné dražby může být maximální výše odměny 10 procent ceny dosažené vydražením.“ - Výše odměny není uvedena přesně. Exekutoři dle vyhlášky č. 330/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů mají nárok na odměnu za provedení exekuce (15% z částky do 3 mil. Kč zvýšená o 10% z částky nad 3 mil. Kč do 40 mil. Kč, zvýšená o 7 % z částky nad 40 mil. Kč do 50 mil. Kč, …), dále na různé náhrady dle vyhlášky a náhradu za provedení dražby. U veřejné nedobrovolné dražby je stanovena maximální odměna dražebníka na 10% z ceny dosažené vydražením, nejvýše však 1 mil. Kč z částky 10 mil. Kč zvýšená o 1% z částky nad 10 mil. Kč.
„Za nevýhodu nedobrovolné veřejné dražby, „mimosoudní exekuce“, lze považovat to, že písemné vyrozumění musí dlužník osobně převzít a stvrdit podpisem. Může se tak déle „schovávat“. Obsílku od exekutora převzít nemusí, bere se automaticky za doručenou.“ - ZVD nestanoví, že dlužník musí osobně převzít a stvrdit svým podpisem písemné vyrozumění. ZVD stanoví dražebníkovi povinnost listiny zaslat, nikoliv doručit.

„Na druhou stranu samotná nedobrovolná dražba je rychlejší - podle Hasmana v průměru dva měsíce - než exekuční, která se může vléct i roky.“ - Lhůty u nedobrovolné dražby stanoví přesně ZVD. Po podpisu smlouvy o provedení nedobrovolné dražby vyhotoví a odešle dražebník oznámení o dražbě (lhůta cca týden). Zároveň písemně vyzve vlastníka k umožnění provedení prohlídky znalci za účelem zpracování znaleckého posudku, a to minimálně 3 týdny před termínem této prohlídky. Po obdržení znaleckého posudku dražebník vyhotoví a odešle dražební vyhlášku. Ta musí být zveřejněna na Centrální adrese min. 2 měsíce před konáním dražby. Z uvedeného vyplývá, že dražba se může konat nejdříve za 3 měsíce od podpisu smlouvy.

Autor: Redakce Pozemky CZ
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR